Belgický ovčák je plemeno pocházející, jak sám název napovídá, z Belgie a je chován ve čtyřech varietách Groenendael, Laekenois, Malinois Tervueren. Jde o velmi pracovité, odolné, dynamické, schopné a věrné psy.
První zmínky o ovčácích v Belgii lze zaznamenat již v první polovině 17. st., ale zlomovým momentem byla až poslední dekáda 19.st., kdy došlo k vzniku prvního klubu, prvním definicím typů srsti a také standardu, který se však postupem času z různých důvodů (kupříkladu obě světové války, kdy příliš chovných psů nezbylo) upravoval až do nynější podoby. Pokud se chcete o Belgických ovčácích dozvědět více, pak doporučujeme vynikající články na stránkách KCHBO.
Všechny variety Belgických ovčáků jsou od sebe od sebe poměrně jednoduše odlišitelné podle typu srsti a její barvy. "Rezavé" trio tvoří hrubosrstý Laekenois, dlouhosrstý Tervueren a hladkosrstý Malinois. Jediný dlouhosrstý Groenendael je černý. Jména jednotlivých variet jsou odvozeny od míst, kde byly chovány. Laekenois je odvozen od názvu královského zámku se zahradami Laeken, Tervueren a Groenendal podle měst stejného názvu a Malinois podle města Malines (Mechelen).
Podle Mezinárodní kynologické federace (F.C.I) jsou Belgičtí ovčáci klasifikování do Skupiny 1 - plemena ovčácká, pastevecká a honácká. Výška psů je cca 62 cm a cca 58 cm fen. Hmotnost se pohybuje 25-30 kg u psů a cca 20-25 kg u fen. Právě pro svou pracovitost, díky odolnosti a "kompaktním rozměrům" jsou Belgičtí ovčáci využíváni u policie, armády, záchranářských složek v kynologickém sportu, ale i vzhledem ke své věrnosti i jako rodinný pes. Belgičtí ovčáci jsou skvělými hlídači a je jich srdce bije nejprve za svoji rodinu a pak teprve za sebe.
"Belgičáci" jsou velmi milými společníky, se kterými se rozhodně nebudete nudit. Aby byl Belgický ovčák skutečným parťákem, je nutné se věnovat socializaci a být při jeho výchově a výcviku důslední. Bez ohledu na varietu velmi důležité být i dobrým psychologem, protože se za jeho zevnějškem skrývá velmi citlivá až dětská duše. Belgický ovčák totiž těžce nese "křivdu". Pokud Belgičáka zklamete, budete k němu a on k vám velmi těžko znovu hledat cestu. Budete-li ho milovat zahrne vás věrností a naprostou oddaností.
Dlouholetá chovatelka jak Německých, tak Belgických ovčáků Zuzka Mrňáková popisuje zajímavě a trefně charakter a rozdíl mezi oběma plemeny cit.: " Německý ovčák je dělník. Pracuje velmi dobře a tvrdě. Lépe snáší i změnu majitele. Bere život tak jak běží a nic extra neřeší. Prostě se vším smíří a pracuje dál. Belgický ovčák je jiný, je to taková pracující inteligence. Pracuje stejně dobře a stejně tvrdě, ale v hlavičce mu pořád vrtá ten červík - PROČ? Co se týká intelektu, v zásadě pracujete se čtyř až šestiletým dítětem. Pořád se snaží něco vymýšlet jak si věci ulehčit, jak nepříjemné věci obejít. Neustále si sebou tahá svého oblíbeného plyšáka na hraní. Pokud Vám ho nabízí ke hře je to to nejvíc! Proto výchova i výcvik musí být důsledné a musíte být pro něj čitelní. Jakmile jednou zaváháte a ustoupíte jeho - Proč? - , ztrácíte svou pozici navždy. Oproti Německému ovčáku jsou Belgičáci hodně fixovaní na rodinu. Pokud jim však majitel určí jednoznačná pravidla a pozici ve smečce (rodině) je to nejmilejší společník, kterého znám."
Mnoho budoucích majitelů přemýšlí co se srstí. Belgičáci mají jednu výhodu. Mají samočistící srst a postrádá psí pach. Voní prostředím, ve kterém se pohybují (tráva, seno, postel.....). Téměř bezúdržbovou srst mají "maliňáci" (Malinois). Groeni a Tervíci se musí v době línání pravidelně vyčesávat. Laekenois se pravidelně trimuje. Ale jako budoucí majitelé se toho vůbec nemusíte bát! Péče o srst ještě více utužuje vztah mezi pánem a psem a má i socializační roli. Ostatně pokud jste trochu všímaví, je podobných případů v divoké přírodě bezpočet.
Jste ochotni se psem pracovat a vést aktivní život? Pak neznáme lepšího parťáka než je Belgický ovčák!